Psychika a hemoroidy. Zdánlivě spolu nesouvisí, ale…

Odhalím vám příběh, který vám může pomoci otevřít oči a pochopit, proč se některé věci ve vašem životě dějí. Nikdy jsem na hemoroidy nijak netrpěla. Myslím, že jsem je měla maximálně dvakrát v životě. Až do doby, než jsem udělala ve svém životě velkou změnu a něco se nepovedlo.

Je to pár let zpátky. Běžný životní scénář. Přes týden práce, o víkendu občas někam na výlet. Sport, přátelé, rodina. Takhle to pár let běželo. Najednou jsem ale chtěla změnu. Jiné město, novou práci. Prostě pryč ze stereotypu.

Změna v pravý čas

Jak už to tak bývá, věci se začnou hýbat v pravý čas. Narazila jsem na správné lidi ve správnou chvíli. Padla nabídka zaměstnání v jiném městě. Paráda! Kývla jsem bez mrknutí oka. Vše šlo hladce.

Nastoupila jsem do nové práce. Klasická ordinace s jednou zdravotní sestrou a velmi milou klientelou. Vše vypadalo jako pohádka. Byla jsem nadšená.

Seznámila jsem se s novým místem, systémem práce. Celkem rychle jsem se zapracovala, pacienti byli spokojeni a já (ze začátku) taky. Do toho nové bydlení, nová místa k poznávání – přesně to, co jsem potřebovala.

Jediné, co mi do mojí snové pohádky nepasovalo, byla – věřte nevěřte – moje zdravotní sestřička. Mohlo by se to zdát jako prkotina a nedorozumění, nikdy bych nevěřila tomu, že to může mít takovou váhu. Ale mělo. Vůbec jsme si nesedly. Byla přesně ten typ, kterým se snažím v životě vyhýbat. Na každém si našla něco špatného, pomlouvala své nadřízené a všechny kolem, snažila se ulít jak to jen šlo, byla falešná a neustále s něčím nespokojená.

Jeden den plný negativismu střídal další. Zkoušela jsem vše možné, aby byla atmosféra v práci lepší. Zkoušela jsem vnést svůj pozitivní přístup, odkláněla jsem negativistické konverzace a komentáře. Bez efektu. Řekla jsem si, že to tedy zkusím ignorovat a nevšímat si toho. Prostě to v sobě nějak potlačím. Fungovalo to bohužel jen krátkodobě. Práce v takhle negativním prostředí se na mně začala podepisovat.

Signály těla

Chodila jsem domů zničená. Nešťastná, bez nálady, naštvaná, bezmocná. Můj sen o změně se po pár týdnech začal rozpadat jako domeček z karet. A moje tělo mi to dávalo jasně znát. V noci jsem nespala, přetáčela jsem se v posteli a myšlenky v hlavě mi nešly zastavit. Během probdělých nocí jsem vymýšlela, co budu dělat. Jak tohle nějak elegantně zvládnout? Přidaly se šílené migrény trvající i několik dní, bolely mě oči a celé tělo.

A objevily se hemoroidy. Tak úporné, že jsem je absolutně ničím nemohla zaléčit. Nic nepomáhalo. Žádné masti, tablety, koupele – prostě nic. (Věřte mi, stala jsem se odborníkem na všechny dostupné prostředky :-D). To pro mě byla asi poslední kapka. Trpěla jsem jako zvíře. Připadala jsem si jako blázen. Všechno mě bolelo, byla jsem nešťastná a snažila se pochopit, co se to s mým tělem vlastně děje.

Naštěstí jsem se již v té době začínala zajímat o psychosomatiku a to mi asi zachránilo psychické zdraví.

Přesně to na mě sedělo. Nutila jsem se každý den vstát a do práce jít. Nesnášela jsem to tam. Už po cestě v tramvaji jsem měla nepříjemné pocity. Každý večer jsem doma přemýšlela, zda to mám vzdát anebo si to nějak sedne. Nejsem typ, který by se snadno vzdával. Bojovala jsem ale sama proti sobě.

Probdělé noci, hlava plná myšlenek, které nešly zastavit. Strach, jestli bych si našla rychle jinou práci. Co bude s placením nájmu? Topila jsem se v tom. Nevěděla jsem, co je horší – jestli moje myšlenky anebo úporné hemoroidy…

Dál už to nešlo

Po necelých 3 měsících jsem se konečně rozhodla změnit zaměstnání. Pamatuji si, jak jsem se hodiny připravovala doma na to, jak to všechno v práci vysvětlím. Trénovala jsem si těch pár vět pořád dokola.

Nakonec to bylo tak, jako většinou – úplně jinak než podle plánu 🙂 Vypadlo to ze mě tak nějak samo a v momentě, kdy jsem ani nechtěla. Nevadí! Jakmile jsem své rozhodnutí oznámila, nesmírně se mi ulevilo. Najednou jsem se mohla nadechnout a cítila jsem, jak ze mě všechno spadlo.

Ta šílená tíha, kterou jsem si s sebou posledních několik týdnů nosila, byla pryč. Cítila jsem, jak se moje tělo začíná radovat a já s ním. Najednou jsem mohla zase spát, můj mozek byl schopen zastavit tok myšlenek a já mohla v klidu usnout. Ty šílené bolesti hlavy byly taky pryč. A potíže s hemoroidy odezněly jako poslední. Jaká to úleva! Připadala jsem si jako bych právě prošla nějakým regeneračním programem.

Ach ta moje psychika, ta se mnou pěkně zacloumala! Něco jsem pochopila a už nikdy to nezapomenu.

Každý den obdivuji naši mysl, která je neuvěřitelně mocná. Obdivuji to, jak nám prostřednictvím našeho těla naznačuje, že není něco v pořádku. A je jen na nás, jak daleko necháme vše zajít. Teď už to vím.

Co je tedy pro nás důležité?

• pochopit sama sebe, své tělo a jeho signály
• přijmout fakt, že naše tělo nám samo napovídá
• umět rozeznat, co nám svými signály tělo říká
• vyhodnotit naši situaci a snažit se najít řešení 

Stále se učím více a více naslouchat svému tělu. Jsem vděčná za to, že mne včas varuje a ukazuje mi, kudy cesta nevede. Dělá mi to život jednodušší. Mé rozhodnutí dát tenkrát výpověď a začít pracovat jinde bylo jedno z nejlepších, co jsem kdy udělala. A to celé vlastně bylo díky těm otravným úporným hemoroidům!

Které přípravky na hemoroidy doporučuji

A vzhledem k tomu, že jsem opravdu vyzkoušela všechno možné, mohu Vám dát tipy na přípravky, které na klasické ne-psychosomatické hemoroidy fungují. Svým pacientům doporučuji tyto dva – oba jsou přírodní. Jeden je ve formě gelu a druhý je ve formě oleje. Klikněte na modré odkazy.

Máte-li jakýkoliv dotaz, neváhejte mi napsat.

Přeji nám všem, ať umíme naslouchat naší intuici a ať si vždy zvolíme tu správnou cestu. ♥

Zajímá vás psychosomatika? Jak s ní souvisí třeba bolesti v krku anebo bolesti lokte? Chcete si přečíst o tom, jak se dá bojovat s obezitou prostřednictvím naší mysli? Bojujete s vysokým tlakem? Může vám pomoci tento článek.